Významný zdroj mikroplastů je praní prádla. Při praní oblečení ze syntetiky se totiž uvolňují vlákna tak malá, že je běžné filtry v pračce nezachytí a tak pokračují dál do kanalizace. Čistírny odpadní vod nejsou na jejich záchyt vybavené, a tak tahle vlákna čistírnou zčásti projdou dál do řek a oceánů. Jelikož jsou nerozložitelná či velmi špatně rozložitelná, ve vodním prostředí se hromadí. A není jich málo – odhady říkají, že právě vlákna ze syntetických textilií jsou jedním z pěti největších zdrojů mikroplastů [1,2]. A proto budí obavy – ví se, že ve velkých koncentracích mikroplasty škodí spoustě vodních organismů a že pokud budeme znečišťovat stejným tempem jako doteď, během pár desetiletí těchto koncentrací dosáhneme [3].
O tom, jak jejich úniky do prostředí omezit, se čile diskutuje mezi vědci i zákonodárci. Svůj kus práce udělala i slovenská věda. Například praním prádla se zabývá tým na Slovenské technické univerzitě v Bratislavě. O jejich výsledcích nedávno referovala Ing. Noemi Belišová na konferenci Mladá voda břehy mele. Vědci zkoumali, jaké množství mikroplastů vyteče z pračky po vyprání za různých podmínek. Dívali se, jak působí teplota, délka praní, intenzita ždímání, typ filtru nebo druh pracího prostředku.
Ukázalo se, že největší vliv má právě filtr
Pokud máte v pračce jemný filtr s mikrometrovými póry, zachytí až 10 x víc mikroplastů než hrubší filtry s póry o velikosti 100 mikrometrů. Jenže sehnat do své pračky takhle jemný filtr není jen tak. Navíc jemné filtry vyžadují víc údržby a častější výměnu, takže vědci momentálně řeší, jestli by to vůbec stálo za to. Třeba něco vymyslí a dočkáme se dostupných a relativně bezúdržbových nástavců, které by nám zachytávaly mikroplasty z pračkové vody.
Něco málo dělá volba pracího prostředku
Ty sypké se ukázaly jako horší než tekuté. Částečky v pracích prášcích nejspíš trochu obrušují tkaninu a vytřepávají z ní víc vláken než prací gely. Délka pracího programu výrazný vliv nemá. Ostatní parametry jsou stále předmětem zkoumání.
Problému se taky dá zabránit ještě před praním
Protože kde není žádná nerozložitelná syntetika, tam nevzniká žádný problém. Pokud by byla většina našeho oblečení jen z bavlny, vlny, viskózy, lnu nebo konopí, mikroplastů bychom produkovali daleko míň. Jenže zakázat všechnu nerozložitelnou syntetiku v oblečení by asi nebylo prospěšné, a to z důvodů funkčních, cenových i environmentálních. Bavlněné plavky by asi každý hodil do koše po prvním koupání a pod lněným stanem by nikdo spát nechtěl. Na péřové spacáky a termooblečení z merina nemá peníze každý. A kdyby se všechen textil, co se dnes dělá z recyklovaných PET lahví nahradil přírodním, muselo by výrazně přibýt zemědělských ploch a asi by nám přebývaly PETky. Takže nahrazovat nerozložitelná umělá vlákna má plusy a mínusy, a není jisté, co převažuje. Jednoznačně se to dá doporučit jen tehdy, když to neubírá na funkčnosti a pokud budeme kupovat kvalitní, trvanlivé věci – aby se nahrazení umělých vláken neprojevilo přemrštěnou spotřebou přírodních.
Co tedy dělat, abychom při praní produkovali co nejmíň mikroplastů?
Určitě by pomohly jemnější filtry do praček, ale na dostupná řešení si musíme počkat. Trochu pomůže prát tekutými pracími prostředky. A pokud to rozumně jde, preferovat textil především z přírodních vláken.
Autor: Aneta Pospíšilová
Študovala VŠCHT v Prahe a vďaka škole ju začala zaujímať „chémia bežných vecí“ – hlavne liekov, kozmetiky, jedla a plastov. Učila sa, ako sa tieto veci vyrábajú, čo sa s nimi deje po použití a ako to všetko ovplyvňuje svet okolo nás. Po absolvovaní pracovala vo výskume vo viacerých firmách. Teraz si tiež robí doktorát na VUT v Brne, kde sa zaoberá napríklad plastami a bioplastami, kozmetickými surovinami alebo zužitkovaním odpadových materiálov. Deliť sa o odborné znalosti berie ako nepísanú povinnosť každého vedca.
Zdroje:
- https://www.environment.no/topics/marine-and-coastal-waters/microplastics/
- Boucher, J. and Friot D. (2017). Primary Microplastics in the Oceans: A Global Evaluation of Sources. Gland, Switzerland: IUCN. 43pp. https://portals.iucn.org/library/sites/library/files/documents/2017-002-En.pdf
- SAPEA, Science Advice for Policy by European Academies. (2019). A Scientific Perspective on Microplastics in Nature and Society. Berlin: SAPEA. https://doi.org/10.26356/microplastics
