Tomáš Hajzler: Zmenou toho, ako sa podniká, môžeme zmeniť to, ako žijeme

Tomáš Hajzler žil do osemnástich rokov relatívne kľudným životným štýlom obyvateľa malého východočeského mestečka. Potom sa niekoľko rokov túlal po svete, aby to po návrate skúsil ďaleko dotiahnuť. Dotiahol to až k syndrómu vyhorenia. Preto „prehodil výhybku” a začal sa venovať téme novej práce a prospešnosti podnikania. Dnes vydáva knihy, píše, prednáša, vyhľadáva a spája firmy, ktoré kladú vyšší zmysel nad profit. Ako dobrovoľník pomáha v základnej škole svojich detí. Spoluzakladaľ KPZ-ku – skupinu alternatívneho zaisťovania potravín. Jeho veľkým záujmom je budovanie decentralizovaných, sebestačných spoločenstiev. S manželkou Petrou, dcérami Valériou a Valentínou, fenkou Haluškou a so svojimi susedmi žije v pražských Komořanech.

Tomáš, vieme o vás, že sa okrem iných, venujete aj téme zodpovedné podnikanie. Píšete a vydávate knihy, prednášate, spoluzakladali ste projekt Slušná firma. Bolo to vždy tak? Mali ste v živote vždy nasmerované k týmto témam?

K podnikání (jak tento termín dnes většina chápeme) mě to netáhne. To mě rajcovalo v “devadesátkách”. Byla to součást nově nabité svobody a podnikat, ve smyslu “vydělávat prachy” bylo opojné. Podnikání, které existuje proto, aby vyřešilo nějaký společenský problém a které přebírá zodpovědnost za důsledky svého podnikání jsem se dostal až, když jsem začal chápat, že firma je základ našeho ekonomicko-společenského systému, který do velké míry devastuje lidské životy a přírodu. Když jsem se dočetl, že 90% škod vzniká ve fázi navrhování produktů a služeb, došlo mi, že změnou toho, jak se podniká, můžeme změnit to, jak žijeme.

Pojem “Zodpovedné podnikanie” je na Slovensku a v Čechách už dlhšie v povedomí. No až v poslednej dobe sa rozšírilo do PR komunikácie azda každej spoločnosti. Ako to vnímate vy?

Už dlouho se ví, že směřujeme ke katastrofě. Už dlouho se ví, že korporace ničí lidské životy a planetu. A tak v PR vymysleli “CSR” (Corporate Social Responsibility), “Zodpovědné podnikání“ a další podobné termíny, které jsou ale v 90% reklamním trikem s cílem odvést pozornost od podstaty podnikání, kterou je maximalizace zisku pro vlastníky bez ohledu na to, jaké škody zanechává podnikání na přírodě, na lidském zdraví a kvalitě života. Ve zkratce je to divadlo, podvod. Tato “bouda” má mnoho forem, pro které se v angličtině vžil termín “washing”. Nejčastější jsou to green-washing (předstírání, že firma dbá na životní prostředí), good-washing (předstírání, že firma dbá na lidské dobro) nebo pink-washing (zneužití tématiky LGTB a/nebo rakoviny prsu ke zlepšení marketingového obrazu).

Existujú nejaké princípy, aby firma mohla s plnou vážnosťou povedať, že “sme zodpovední”?

Pokud se tedy budeme bavit o zodpovědnosti (a ne o odvádění pozornosti viz výše), potom zodpovědně se chová ten, kdo se zodpovídá ze svých skutků. Všimněte si, že v kořenu slova z-odpověd-nost je slovo “odpověď” – zodpovědný je ten podnik, který se dokáže odpovědět těm, které svým podnikáním ovlivňuje. Tj. neschovává se před zodpovědností, nehází průsery na druhé, škody bere na sebe. Rozdíl mezi “CSR” divadýlkem a skutečnou zodpovědností poznáte na tom, kdo se o toto téma ve firmě stará. Pokud je to někdo v marketingu, CSR, HR, je to divadlo. V případě, že je zodpovědnost součástí výroby/v provozu, pak je to skutečné. V případě nadnárodních (veřejně obchodovatelných) a oligarchy vlastněných korporací se jedná o divadýlko. Jejich (zákonem definovaným) cílem je maximalizace zisku pro vlastníky. Ohlížení se na druhé by jim jen snižovalo zisk.

Foto: Tomáš Hajzler

Ak sa rozprávame o zodpovednom alebo slušnom podnikaní. V akých všetkých oblastiach by mala byť firma zodpovedná?

Klasická firma má jednu entitu, které skládá účty: Vlastníky. Ve vztahu k státu, komunitám, zaměstnancům, zákazníkům a přírodě stačí, když dělá jen to, co vyžaduje zákon. A síla lobbingu dokáže zákony vždy ohnout tak, aby vyhověly na 1. místě korporátním cílům a teprve potom lidem (Jen v Bruselu je momentálně zaměstnáno 25 000 lobistů, kteřá pracují právě na tomto cíli). Obecně existuje 5 entit, kterým firma skládá účty: Zákazníkům, zaměstnancům, vlastníkům, dotčeným komunitám a přírodě. Těchto pět entit si je rovných. Je třeba vnímat potřeby všech pěti a ty balancovat.

Ak chce firma rozvíjať zodpovednosť vo vzťahu k životnému prostrediu, vo vzťahu znižovania dopadu svojho podnikania na životné prostredie, aké má možnosti?

Je toho nekonečné množství. Sám s naším nakladatelstvím žasnu, co se neustále dozvídám (od roku 2016 jsme se rozhodli stát nejekologičtějším nakladatelstvím v Evropě – viz www.peoplecomm.cz/planeta. Několik položek z toho, co to může obnášet najdete v našem indexu slušnosti na slusnafirma.cz/index-slusnosti/ (část planeta)

Ako sme na začiatku spomenuli. Spolu-zakladali ste projekt Slušná firma. Spájate zodpovedných podnikateľov v Česku a na Slovensku. Kde sa vzal nápad, niečo také vytvoriť?

Od roku 2010 jsem se snažil šířit povědomí o důležitosti svobody v práci a propojoval jsem firmy, které fungují bez mocenské hierarchie v rámci svobodavpraci.cz. Časem jsem si ale všiml, že mnozí svobodu chápou jako typický dnešní český kuřák: “Kouřit vždy a všude je moje svoboda. Pokud vám to vadí, jděte pryč – hlavně NEOMEZUJTE MOJÍ SVOBODU.” Došlo mi, že svoboda je pud s kterým se rodíme, a který se sám o sebe postará, pokud se my předtím postaráme o zodpovědnost. Velmi mě v tom inspirovala kalifornská firma Patagonia (vydali jsme jim knihu s názvem Zodpovědná firma) a hnutí B Corp.

Aká je situácia? Vzrastá počet firiem, ktoré si uvedomujú, že byť zodpovedným je naozaj dôležité?

Situace je vážná. Čelíme několika krizím najednou. V roce 2019 se konečně začalo naplno hovořit o klimatické krizi, do toho jsou tu digitální gigakorporace s mocí, která bere dech, překotný vývoj umělé inteligence hrozící nástupem digitálních diktatur a světem bez práce, demokracie je v pytli, k moci se derou populisté a fašisté,… Jak jsem říkal, firma je základní stavební prvek systému. Nová ekonomika – ta, která existuje, aby propojila lidi, zlepšila jejich životy a která funguje v souladu s přírodou existuje. Existuje už léta “na okrajích” společnosti. Je jen třeba ji představit lidem a pomoci jí, aby se rozšířila.

Doteraz sme sa rozprávali o zodpovednom podnikaní. My ale vieme, že spolu s manželkou máte dve deti, dve krásne slečny. Prenášate si zodpovednosť aj do svojho súkromia?

No jasně. Já bych neuměl něco vykládat a něco žít. Podařilo se nám vytvořit si vcelku vlastní ekonomiku – veškeré jídlo máme přes KPZ-ku (symbioza asi 70 rodin s pěstiteli, chovateli a zpracovateli jídla) a Obživu (spolkový obchod, který jsem spolu-založil), nemáme auto, tj. chodíme pěšky, na kole, veřejnou dopravou, pěstujeme a konzervujeme jídlo, vaříme, kompostujeme, děti jsou ve státní Montessori škole, s kterou sdílíme hodnoty. Jednou do roka odjedeme někam na 6 – 12 týdnů pracovat na farmách a jiných inspirativních projektech. Tam, kde bydlíme se snažíme roztleskávat sousedský komunitní život, atd. Vidím nyní, v době koronavirové paniky, jak skvělý je to systém: Nemusíme nikam do supermarketů, vše si dokážeme zajistit svépomocí, s pomocí rodiny a sousedů. Jsme zvyklí pracovat z domova, děti se umí vzdělávat samy – umíme spolu být dlouhodobě zavření, máme se rádi. (Tyto řádky píšu po 14 dnech karantény po návratu z jihovýchodní Asie, kde jsme byli společně ve čtyřech 6 týdnů a kde jsme žili víceméně stejně jako žijeme doma).

Foto: Tomáš Hajzler

Čo vás inšpirovalo?

Moje dvě babičky a moje maminka. Obecně moje dětství. To byl kurz Ekologie (s velkým E).

Čím by ste inšpirovali alebo čím inšpirujete ostatných vo svojom okolí k zodpovednejšiemu spôsobu života, či už v podnikaní alebo v súkromí?

Já stále bolestivěji cítím, že se blíží katastrofa. Vím, že je třeba, aby každý dělal, co může, abychom se co nejlépe propojili a zatlačili na “ředitele zeměkoule” tak, abychom změnili destruktivní systém, kterého jsme součástí. Myslím, že každý by měl dělat to, v čem je nejlepší: Kdo to umí s dětmi, ať vychová novou generaci, kdo umí organizovat lidi, ať svolává akce, kdo umí demonstrovat, ať jde na ulici, kdo umí psát petice nebo žaloby, ať dělá to, a tak dál. Já píšu a vydávám knihy, neboť věřím, že knihy mohou stále ještě změnit svět. Vyhledávám a propojuji firmy, protože věřím, že změnou jedné firmy se dostaname dál, než změnou jedné domácnosti. A píšu a mluvím o tom. A abych se mohl podívat do zrcadla a do očí svých dětí, snažím se žít, co kážu.

Tomáš Hajzler bude hosťom online konferencie Slovakia going zero waste, ktorá sa bude konať od 25. do 27. septembra. Na podujatí vystúpi 14 inšpiratívnych rečníkov s témami od globálneho problému s odpadom cez nastavenia systematických zmien, inovatívnych riešení, dobrých príkladov z praxe, až po zero waste fungovanie úspešnej celosvetovej firmy. Súčasťou konferencie budú aj viaceré workshopy, diskusné panely a praktické sekcie o detailoch života bez odpadu, ako aj o udržateľnosti a ďalších  súvislostiach, ktorým čelí naša spoločnosť v téme životného prostredia.  


Páči sa vám, čo píšeme?

Odporučte článok známym alebo nás sledujte na našich sociálnych sieťach.
Facebook NašeBio&Eko
Instagram @nasebioeko